Tak například v roce dva tisíce třináct založil firmu Calico. Má se zabývat zdravím, ale specializovat se na stárnutí. Ředitelem se stal Arthur Levnson, bývalý ředitel Genetechu. Již z názvu je jasné, čím se Genetech zabýval. Tento ředitel si přizval dalších několik odborníků a mohou používat Google i jejich neuronové sítě.

Slavná je také jejich práce na čočkách Glass, které nemají s těmi dnešními brýlemi nic společného. Je v nich sice elektronika, ale ta je určena k analýze zdraví. Konkrétně dokáže ze slz určit hodnoty cukrovky. Celá věc se zarazila na tom, jak nemocného upozornit. Zda nějak třeba rozsvítit mini led, nebo něco tomu hodně podobného.

Za necelých třináct miliard dolarů koupili Motorolu, ale i s výzkumným oddělením ATAP. (Advanced Technology and Projects). Míní vyrábět součástky pro mobil tak, aby si jej uživatel složil sám jako skládanku.

Můžeme také vzpomenout na jejich projekt Loon, který se zabýval balóny. Ty byly řízeny centrálně a vynášely do výše dvaceti kilometrů zařízení, pomocí kterého by se připojovalo na internet asi pět miliard lidí z chudých zemí světa.

Google se zabýval i výzkumem autonomního vozu. Tehdy upravili hybridní Toyotu Prius. Vybavili ji spoustou senzorů, a výkonným počítačem. Následně předvedli auto řízené hlasem. Mělo pouze jediné tlačítko, a to start a stop. Jinak mělo dotykový displej, ale nemělo ani volant, ani pedály, prostě nic.

Také se motali kolem výroby robotů kterémužto velel Andrey Rubin. Několik robotů udělali ve spolupráci firmou Boston Dynamics. Vesměs pro těžký terén, ale roboti uměli i běhat, a dokonce prý chodit po zdi.

Jak vidno, není Google jen velikánem internetu. Jeho snahy dodat signál i tam, kde není a hlavně pro, jak se říká, chudé země, je jistě velmi chvályhodná věc. Člověk by i rád zapomněl, že za vším jsou peníze a zisk. Uvidíme kam ještě všude jmenovaná firma šlápne.